Z tisku

Impulsy Václava Moravce, rozhovor s Mariánem Hoškem

datum vydání: 5. dubna 2007 · zdroj: Rádio Impuls

Ač Topolánkova vláda posílá do sněmovny první balík reforem, zdaleka není jisté, že ho poslanci schválí. Nespokojenost dávají najevo totiž i poslanci stran vládní koalice. Vládní recept, jak ušetřit peníze ve státní pokladně odmítají i sociální demokraté. Místopředsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi například vadí:

„Já na těch reformách nevidím žádný konkrétní příspěvek k hospodářskému růstu. Obávám se, že mohou naopak vyvolat určitý strach ze zdražování, z nižších příjmů pro široké vrstvy obyvatel.“

Jak se reformy dotknou rodin s dětmi a důchodců? I o tom byla řeč s náměstkem ministra práce a sociálních věcí a místopředsedou KDU-ČSL Mariánem Hoškem.

I dva lidovečtí poslanci, místopředseda sněmovny Jan Kasal a Ludvík Hovorka mají výhrady k vládním reformám. Dovedete odhadnout, co se stane v případě, když některý z lidoveckých poslanců reformy nepodpoří?

Já bych napřed nějakým způsobem zkusil komentovat otázku výhrad. Je to spíš čas na rozmyšlenou, protože reformy jsou skutečně kompromisem. My máme svůj dlouhodobý program, který je orientovaný na rodiny i na seniory. Domnívám se tak, že je potřeba dopodrobna prozkoumat které aspekty této reformy jsou citlivé.

Rodin s dětmi i důchodců se dotknou. Říkáte, že ať už Ludvík Hovorka i Jan Kasal mají čas na rozmyšlenou. Co když po tom čase řeknou, že pro reformy nezvednou ruku?

Já bych netvrdil, že se jich dotknou tak, aby to bylo nějakým způsobem fatální. Dokonce se domnívám, že v některých aspektech to bude reforma vstřícná k rodinám s dětmi, protože se jich dotkne nejméně. Samozřejmě se snažíme, aby i důchodci si uhráli své v těchto reformách.

Co se ale stane, když dva lidovečtí poslanci reformy nepodpoří?

Já nechci předjímat a spekulovat co se stane ve chvíli, kdy je hlasování ještě daleko. My jsme předváděli reformy na naší konferenci a já sám jsem velice citlivě vnímal některé aspekty těchto reforem.

Existuje něco, při čem vám krvácí srdce?

Ano, tam, kde to je citlivější, což je právě u těch důchodců. Tam jsme se ale snažili uhrát to, aby valorizace důchodů zůstala tak, jak to je v zákonné valorizaci a ne, aby byla snižována.

Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka dává jasně najevo, že mu vadí například omezení rodičovského příspěvku. Vy jste před volbami jasně říkali, že nejdůležitější je podpora rodin s dětmi. Není omezení rodičovského příspěvku zásadní ranou lidoveckého programu a voliči vám to spočítají?

Ludvík Hovorka si asi bude musel lépe prostudovat reformní program v oblasti rodičovského příspěvku, protože on se sice do určité míry redukuje, ale protože se transformuje do tří podob a zkrácená i prodloužená podoba splňuje představu, že může být na tři čtyři roky, a bude možnost volby, takže je v současné chvíli nejméně bolestivá. Takže na tři roky zůstane rodičovský příspěvek 7600 korun, což je úspěch už vzhledem k tomu, že zatím tento dvojnásobný příspěvek platí jen dva měsíce. Takže to je do určité míry udržení si pozic v této věci.

Hovorka se tedy mílí, když mu vadí omezení rodičovského příspěvku?

Je to omezení ze současného stavu, ale opakuji, že platí teprve dva měsíce. My jsme prosadili zdvojnásobení rodičovského příspěvku a z toho zdvojnásobení se ubírá deset patnáct procent. Takže to je mnohem lepší než v minulém roce a do budoucna to bude značná kompenzace pro rodiny.

Když jsem četl ty reformy, tak ony zahrnují například i snížení porodného. Klesnout má porodné z dnešních bezmála 18 tisíc korun na 15 tisíc a za další dítě bude pak porodné 13 tisíc korun. To podle vás není tvrdý zásah do rodinné politiky státu?

Opět to není příliš tvrdý zásah, protože porodné je jednorázová dávka, která se vnímá jako startovné pro zařízení se pro děti. A domnívám se, že to vysoké navýšení porodného v loňském roce nebylo úplně ideálním řešením, protože tím iniciuje porodnost jen jako prvoplánovou. My to ale chceme podržet, aby porodnost zůstala dlouhodobá, a chceme to podporovat jinou formou. Proto jsme také prosadili vyšší rodičovský příspěvek, který je na delší dobu, a chceme transformovat rodinnou politiku dál.

Když se podíváte na reformní balík, rodinnou politiku a program KDU-ČSL - kde by lidovečtí voliči podle vás mohli lidovcům vyprášit kožich? Je něco, co se vám nepodařilo uhrát?

Ono je to možná jinak. My si představujeme rodinnou politiku tak, abychom rozšiřovaly možnosti pro rodiny, služby pro rodiny a jiné aspekty rodiny. Takže ten reformní balíček na určitou dobu fixuje stav a my se budeme snažit prosazovat dál. Samozřejmě si uvědomujeme, že pokud mají reformy projít, tak bude muset i tady docházet ke kompromisům. A kompromisy, které jsou zatím na stole, jsou přijatelné.

Sociální demokraté ústy například prvního místopředsedy strany Bohuslava Sobotky dávají jasně najevo, že první balík reforem nepodpoří. Vadí jim například zvyšování snížené sazby daně z přidané hodnoty a Bohuslav Sobotka dodává:

„ My chceme zabránit zvyšování DPH, to se domníváme, že by to mělo negativní vliv zejména na nižší příjmové skupiny. Navrhneme, aby snížená sazba DPH zůstala na 5 procentech. Budeme chtít zvýšit odečitatelné položky, slevy na dani tak, aby se reforma vyplatila i středně příjmovým skupinám. Podle těch stávajících návrhů se zdá, že lidé se středními a průměrnými příjmy by ušetřili desetikoruny. Budeme chtít slyšet a možná sami navrhneme kompenzační opatření, která budou směřovat hlavně k seniorům.“

Vláda a strany vládní koalice neřekly jasné slovo, jak se úspory v rámci reforem vynahradí důchodcům. Dá náměstek ministra práce a sociálních věcí a místopředseda KDU-ČSL Marián Hošek teď veřejnosti jasnou odpověď?

Já opakuji, že se dotknou méně, než bylo původně požadováno, takže budou mít normální valorizaci. My také nepředpokládáme, že ceny porostou o celá 4 procenta, i když v prezentaci reformních balíčků se s tím předpokladem pracovalo. Ještě tady ale nebyla zmíněna jedna významná věc. Bude se zásadně měnit i daňová oblast a dětské příspěvky se budou přenášet do daňové oblasti. Důchodců se to dotkne do té míry, že budou moci opět pracovat na částečný úvazek.

Kolik důchodců, když vidíte, jaká je nezaměstnanost v zemi, si bude moci přivydělat? To je tak malá kompenzace, to přeci nemůžete myslet vážně!

Valorizace důchodů se ale nebude snižovat a to je důležitý signál pro důchodce.

Sociální demokraté připomínají ODS předvolební slib zvýšení důchodu v příštím roce o tisícikorunu. Navrhne vaše ministerstvo zvýšení důchodů od 1. ledna 2008 o tisíc korun?

My jsme tento slib jako strana neměli a je mi to samozřejmě líto. Přál bych si, aby bylo možné u důchodců navyšovat, nicméně je potřeba zdůraznit ještě jeden aspekt. Pokud by se nesáhlo na reformu, tak bychom za několik let museli provést mnohem tvrdší a důraznější reformu, která by se dotkla jak důchodců, tak i rodin. Takže tato reforma je ve srovnání se slovenskou reformou mnohem měkčí a citlivější. My se snažíme, abychom byli sociálně citliví.

Vy jste náměstkem ministra práce a sociálních věcí, představa ministerstva financí je zvyšování důchodů v příštím roce jen podle zákona, tedy o inflaci a třetinu nárůstu průměrného platu. Když to propočítám, tak penzisté by se v příštím roce měli dočkat podle této zákonné hranice zvýšení důchodu o 4 procenta, což je nějakých 500 korun.

Může to být i 4 a půl procenta, což je zvýšení podle valorizace.

Tento návrh má vaši podporu jako ministerstva práce a sociálních věcí?

Toto je návrh pana ministra a byl vybojován, protože původní návrhy byly, aby se tato valorizace snížila.

Opravdu to byl původní návrh? Internetový deník aktuálně.cz citoval ve středu z materiálu ministerstva financí: „Jakékoli jiné rozhodnutí vlády o vyšším zvýšení důchodů by eliminovalo úsilí vložené do předložení a prosazení změn sociálních zákonů, od nichž se očekává fiskální přínos…." Je to velmi nesrozumitelné. Rozumíte těm materiálům, jak se píší tou nehezkou češtinou?

Já jsem náměstkem už dva roky a už jsem se naučil tyto věci číst.

Vy už i podobně mluvíte.

To se moc omlouvám, v tom případě zkusím lidovější jazyk.

Předpokládám tedy, že je nereálné, aby se důchody zvýšili o více než jen 4 procenta.

Opravdu to bude jenom o valorizaci, jako je to každý rok, tedy s výjimkou roku, kdy byly volby, kdy se přidávalo víc.

První místopředseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka říká v rozhovoru pro Rádio Impuls na adresu návrhu první části reformy i tato slova:

„Nevím, jestli to je přesně reforma, kterou naše republika potřebuje. Uvítal bych, kdyby reforma, a pokud bychom to dělali my, sociální demokraté, tak by zvyšovala motivaci pracovat a zvyšovala by dála rozdíly mezi těmi, kteří nepracují a kteří se snaží práci najít.“

Jedním z argumentů vlády pro přijetí reforem je i motivace lidí k práci. Má ministerstvo práce a sociálních věcí propočty, jak se reformy projeví na počtu nezaměstnaných v zemi?

Reformy se v tomto případě neodrazí na nezaměstnanosti. Zacílením nesměřují k odstranění nezaměstnanosti. Mají sice některé aspekty, které by mohly být výhodnější pro aktivní, ale od 1. ledna začal fungovat zákon o hmotné nouzi, který byl připravován už v minulém období a který už některé prvky aktivizace má. Takže už i tyto prvky by se mohly projevit a v tomto zákoně je potřeba udělat takové změny, na což se ministerstvo připravuje v další fázi, aby zaktivizovalo ty, kteří jsou nezaměstnaní a přitom nejsou dosti aktivní.

Můžete naznačit, co bude v druhém balíku reforem?

To se právě bude zaměřovat na oblast nezaměstnanosti. Takže ti, kteří nepracují, pobírají dávky a o práci se nezajímají, budou mít problémy. Budou klesat z životního minima na existenční minimum a v případě, že i tak by nejevili zájem o práci, tak by přišli o dávky úplně.

Máte propočítáno kolik lidí může, pokud takový zákon bude přijat, vypadnout ze sociálního systému?

Dnes je tu 450 tisíc nezaměstnaných, část z toho je na dávkách v nezaměstnanosti a část je na dávkách hmotné nouze. Kolik z toho vypadne, to bude záležet na tlaku. My nemáme propočty, abychom mohli říct, kolik lidí donutíme k práci, ale věřím, že třetina lidí by se dala takto zaktivizovat.

Takže očekáváte, že třetina lidí z těch 450 tisíc nezaměstnaných by mohla získat práci?

To je jen můj hrubý odhad. Musí to být ale motivační, musíme také vytvářet možnosti veřejných prací a to je další zacílení. Musí tu být motivace, aby si práci skutečně hledali a aby bylo výhodnější pracovat, než nepracovat.

Nejnovější výzkum volebních preferencí agentury Median ukazuje odklon voličů od KDU-ČSL. Podle Medianu máte teď volební preference 5,6 procenta. Neznepokojuje vás to?

Průzkum agentury Median mě neznepokojuje. Myslím si, že renomované agentury mají průzkum, který nám procenta nedávno navyšoval.

Co když přijdou ale nové průzkumy od těchto agentur, protože ony aféry KDU-ČSL skutečně poškozují?

Samozřejmě je potřeba se dívat na odezvu veřejnosti na naši politiku. Dělají se bleskové průzkumy dejme tomu popularity nebo věrohodnosti našeho předsedy přes skutečně silný atak médií, ale i tak je jeho popularita značně významná.

Není tedy Jiří Čunek tou osobou, která by v současné době poškozovala KDU-ČSL?

Samozřejmě vytváří určitý obraz a zejména média se snaží vytvořit obraz, že to je kontroverzní politik, já si ale myslím, že to je politik, který začal věci říkat trochu jiným jazykem. I vy jste mi tu vyčetl, že mám moc oficiální jazyk. A on právě tyto věci říká jiným jazykem a lidé mu rozumí. A v tom je srozumitelný a v tom má také podporu.

Je otázka, zda to jsou pouze média. Do středeční noci jednal celostátní výbor lidovců. Jen okrajově se věnoval aférám kolem předsedy strany, vicepremiéra Jiřího Čunka. K možné rezignaci a výsledkům jednání pak Čunek dodal:

„My jsme dneska žádné výsledky pro koaliční partnery neprojednávali. Dnes se projednávala reforma. My jsme se rozhodli, že to tady řešit nebudeme z toho důvodu, že bychom vysílali signál, že vámi nastolené problémy jsou důležitější, než reforma.“

Místopředseda lidoveckých poslanců Pavel Severa, který vyhrožuje rezignací, pokud neodstoupí Čunek dodal:

„Dostali jsme ujištění pana předsedy, že některé výroky už nebude schopen říci, protože by mohly vytvořit napětí. Já jsem se zavázal, že nechám zodpovědnost na předsednictvu KDU a na předsedovi.“

Počítáte Vy osobně s tím, že Jiří Čunek bude i na konci dubna předsedou lidovců a vicepremiér?

Já bych vás nejprve opravil, protože vy máte nějaké staré zprávy. Pan poslanec Severa někdy v minulém čase naznačil, že by mohl odstupovat, včera tyto věci ale jednoznačně vyvrátil.

Ne, on se zatím zdržel všech mediálních komentářů.

Skutečně to byl výrok, který je minulostí.

Vy to interpretujete tak, že pokud Jiří Čunek zůstane v budoucnu předsedou KDU-ČSL a vicepremiérem, že rebelování Severy končí?

On si dal jisté podmínky v tom smyslu, že nebudou padat výroky vůči například Romům.

Podmínkou tedy není Čunkova rezignace?

Ano, to není.

Vy osobně tedy počítáte s tím, že pan Čunek bude i na konci dubna předsedou KDU-ČSL a vicepremiérem České republiky?

Ano, to se domnívám.

Co podle vás může odvrátit tlak koaličních partnerů na odchod vicepremiéra Jiřího Čunka z vlády?

My se musíme zeptat z čeho ten tlak plyne a on skutečně plyne z mediálního tlaku. Jak na pana Čunka, tak i na vládu je to zacílené. Takže trpělivým vysvětlováním se musíme snažit vysvětlit, že ty výroky nebyly tak fatální, ani ta kauza předtím nebude končit fiaskem.

Myslíte si, že se podaří po Velikonocích přesvědčit koaliční partnery a že aféry kolem Jiřího Čunka skončí?

S tím my budeme vstupovat do jednání.

Jaké budete klást hlavní argumenty?

Argumenty by měla přinést druhá strana, protože pokud bychom takto postupovali, že někoho lze mediálně označit a dát mu nálepku a pak říci, že s touto nálepkou už nemůže být v politice, tak takto bychom mohli z politiky vyřadit každého.

… říká místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek. Děkuji za rozhovor.

Rezidenční zařízení jen pro nejpotřebnější

datum vydání: 4. dubna 2007 · zdroj: Moderní obec

Na základě zákona o sociálních službách stát poskytuje pomoc přímo jednotlivým klientům, kteří si sami mohou vybírat služby. O této nové situaci jsme hovořili s MUDr. Mariánem Hoškem, náměstkem ministra práce a sociálních věcí.

Co jsou to vlastně sociální služby?

Rozeznáváme tři druhy sociálních služeb. První jsou služby sociální péče (domovy důchodců, ústavy sociální péče, terénní služby apod.), které počítají se spoluúčastí klienta, jenž má svůj příjem a k tomu od státu dostává příspěvek na péči. Druhou skupinu tvoří služby sociální prevence, jež jsou určeny zejména lidem ohroženým vyloučením ze společnosti. Třetí je bezplatné poradenství o možnostech a nárocích lidí na sociální péči.

Kdo má nárok na sociální péči?

Zákon stanoví jednoznačně kritéria. Boduje se stav a situace žadatele a podle počtu bodů se stanovují čtyři stupně závislosti na péči jiné osoby. Občané s nejlehčím stupněm dostávají 2000 korun a lidé s nejvyšším stupněm závislosti na cizí pomoci, což jsou například lidé nepohybliví nebo na vozíčku, až 11 tisíc korun.

Proč poskytovatelé služeb dostali letos nižší dotace?

To způsobil nový zákon, který změnil tok finančních prostředků. Původně proudily ze státní pokladny zejména dotace. Nyní se velká část peněz dostane přímo do rukou uživatelů. Ti budou rozhodovat, jak je použijí. Při tom bude velmi důležité, zda lidé vydají tyto peníze na služby, třeba různé povahy včetně služeb domácí péče. Jinými slovy, když bude o člověka pečovat jeho rodina, bude na tuto péči dostávat potřebné prostředky. Je ale otázkou, zda lidé nebudou brát tyto dávky jen jako zvýšení příjmu a nekoupí si za ně třeba dárek pro vnoučata. To by se cíl minul účinkem a museli bychom změnit některé prvky zákona. Proto se hovořilo o alternativě platit určité služby poukázkami. Vybral se zatím liberálnější model, v němž každý sám o sobě rozhoduje. To je prvek, který budeme sledovat, abychom zajistili starším občanům spokojenější život s potřebnou sociální péčí.

Měl by tento princip zvýšit zájem o terénní služby a péči doma?

Ano. Teprve v krajním případě by klienti měli využívat rezidenční služby. Uvědomujeme si, že k této proměně je zapotřebí určité překlenovací období. Pokud je o služby domovů důchodců zájem, nemůžeme je nechat padnout. Proto ještě existuje dotační režim, i když se celkový finanční objem na tyto účely snížil. Bude velice záležet na tom, zda v nich žijí klienti, kteří skutečně potřebují sociální péči nebo zda jim jde jen o slušné ubytování. Rezidenční zařízení budou určena těm, kteří nutně potřebují největší péči. Tito lidé dostanou prostředky a budou si moci takové zařízení s odpovídajícími službami zaplatit.

Kolik poskytovatelů služeb žádalo o finanční podporu?

Žádostí byly více než 4 tisíce. Dotace jsme rozdělovali ve spolupráci s krajskými úřady. Ale požadavky překračovaly možnosti o několik miliard. Celkem ze státní pokladny letos vydáme 7 miliard korun na dotace poskytovatelům služeb. Téměř 9 miliard korun je vyčleněno pro příspěvky na péči, které dostává ročně asi 220 tisíc lidí. Je pouze pět státních rezidenčních zařízení, většinou jsou jejich zřizovateli kraje a obce, a ze třetiny neziskové organizace.

Jaká je jejich současná situace?

V domovech důchodců bydlí mnoho lidí, kteří nedostávají řádný příspěvek na péči, protože jej nepotřebují. Jsou soběstační, většinou si i sami vaří. Potřebují jen úklid, topení či prádelnu. Pro takové zařízení je příspěvek nedostačující a dostává se do finančních potíží. Můžeme jim pomoci překlenovací podporou, ale je jasné, že tato zařízení se budou muset transformovat. Přistoupit by měla ještě finanční spoluúčast krajů a obcí jako zřizovatelů. Přirozeně by se na financování měla podílet i rodina klienta. Jinak bychom měli dvě kategorie seniorů. Jedni by bydleli sami doma nebo u své rodiny bez státní dotace, druzí s významnou podporou státu a obce.

Dokdy potrvá tato transformace?

Několik let v kontextu přirozeného vývoje pobytových sociálních služeb. Záměrem je, aby lidé se zdravotním postižením a senioři závislí na pomoci jiné osoby mohli využít takovou sociální službu, která je z přirozené komunity nevyčlení, jak se to často děje v případě ústavní péče. Místo výstavby nebo nákladné rekonstrukce stávajících ústavních zařízení budeme podporovat vznik chráněných bytů a domů v přirozené zástavbě. Klíčovým finančním zdrojem pro transformační kroky v pobytových zařízeních sociálních služeb jsou v programovacím období 2007 - 2013 prostředky z evropských fondů.

Co je zásadním rysem nového zákona o hmotné nouzi?

Dávky v hmotné nouzi jsou adresnější. Například se berou v úvahu skutečné náklady na bydlení. Pod pojmem náklady na bydlení zařazujeme nejen nájemné, ale i platby za elektřinu, plyn atd. V každé obci jsou rozdílné, proto se vyplácí i rozdílná výše příspěvku. Záměrem bylo, aby také obce lidem přispívaly na bydlení nebo jim pomohly zprostředkovat byt odpovídající velikosti. To se ale nepodařilo. Příspěvek hradí stát, a mnohé obce jej přidělují paušálně. Výsledky působení nových zákonů budeme moci posuzovat až po skončení přechodného období, tj. v květnu nebo v červnu. V té době už budeme moci říci, kolik dávek a v jakém objemu lidé čerpají. Po vyhodnocení zjistíme, které prvky se osvědčují a potom budeme moci uvažovat o možných změnách.

Jak zákon o hmotné nouzi aplikují sociální pracovníci v terénu?

Tito lidé jsou zaměstnanci obcí nebo krajů, což je určitý problém. Nemůžeme je kvalifikovaně řídit a proškolovat. Bylo by jednodušší, kdyby patřili k našemu ministerstvu. Proto bychom chtěli vytvořit národní sociální úřad, s malým »n«, bez nároku na nové úředníky a peníze. Mohl by být spojen například s úřady práce. V současné době připravujeme různá alternativní řešení. Jednotný software pro vyplácení sociálních dávek je prvním krokem k integraci do zmíněného národního sociálního úřadu, aby všichni úředníci postupovali stejně. Podporu by měl dostat každý, kdo ji skutečně potřebuje, nikoliv ten, kdo systém zneužívá.

Kolik stálo zavádění tohoto zákona v praxi?

Náklady na technické vybavení dosáhly asi 570 miliónů korun. K tomu je nutno přičíst proškolování sociálních pracovníků v obcích. Není to nadnesená částka, když si uvědomíme, že například lidem v hmotné nouzi ročně vyplácíme téměř 11 miliard korun.

Úterní pořad nejen o situaci v KDU-ČSL s Mariánem Hoškem

datum vydání: 20. března 2007 · zdroj: Rádio Česko

Hostem Studia Česko byl místopředseda KDU-ČSL Marián Hošek. Jak vnímá kauzu svého stranického předsedy Jiřího Čunka? Nejen na to, ale také na jeho práci náměstka ministra práce a sociálních věcí, se Mariána Hoška zeptal moderátor Ondřej Černý. Rozhovor si můžete poslechnout zde.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu zdraví a příjemný poslech přeje Ondřej Černý. Dnešním hostem je místopředseda KDU-ČSL a náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek. Dobrý den, vítejte ve vysílání Rádia Česko.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Přeji příjemné odpoledne.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tlak na předsedu vaší strany Jiřího Čunka, aby opustil své vládní posty, sílí. Premiér Mirek Topolánek minulou středu doslova řekl, cituji: „Já ho k tomu nemůžu přinutit, ale myslím, že nakonec ten tlak ho k tomu přinutí.“ Pokud toto říká i předseda vlády, nebylo by pro koalici lepší, kdyby se Jiří Čunek hájil na postu mimo exekutivu?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
No, já se domnívám, že ten útok na pana Čunka, respektive ta kampaň na pana Čunka je taky do určité míry kampaní jako na tuto koalici, takže v tom smyslu se domnívám, že pokud pan Čunek se umí obhájit a já jsem přesvědčen, že se obhájí, věřím tomu, tak si myslím, že je dobré neustupovat tomuto velkému tlaku.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Kauza je podle řady vašich stranických kolegů vykonstruovaná. Kým?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak za takovou kauzou skutečně nelze hned vidět, tam skutečně jsou nějaké podpůrné síly, které určitě tu kampaň nějakým způsobem udržují a není jednoduché je identifikovat, ale...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jiří Čunek říkal, že ví, kdo to asi je. Pochlubil se i v rámci strany?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Takhle konkrétně určitě ne a myslím si, že by ani nebylo dobré, kdyby věděl, a to říkal na potkání, protože nemá možná úplně přímé důkazy, ale určitě si můžeme zase spočítat, komu prospívá a komu neprospívá. Tato kampaň určitě neprospívá Jiřímu Čunkovi jako politikovi, který, jeho hvězda přišla prostě velice rychle, možná, že to je jedna z příčin. Druhá věc je, v naší straně vždy předseda to neměl jednoduché, vždy měl proti sobě poměrně silné kampaně, každý z předsedů od Luxe dál. No a myslím si, že i současná koalice je trnem v oku mnoha lidí, takže si myslím, že i tam je možný důvod. Takhle se to dá spočítat a pak už je na tom, kdo, a to skutečně tady neumím a ani bych nechtěl spekulovat.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Možná ty kampaně začaly už s panem Bartoníčkem, to už možná byl středobod počátku. V Interview ČT 24 jste 9. března letošního roku řekl, že Jiří Čunek je obviněn na základě svědectví „dost zpochybňované osoby“ a domníváte se, že i to je jeden z důvodů, proč je ta kauza dost nedůvěryhodná. Jak, kým, případně čím je paní Urbanová zpochybňována?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já jsem řekl nedůvěryhodná a...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Přesný přepis byl „zpochybňovaná osoba“.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
A je i zpochybňovaná v tom, že skutečně některé její výroky jsou účelové a já si myslím, že napřed to byly výroky o sexuálním obtěžování, to šlo do ztracena. Pak najednou přišla jiná kauza a myslím si, že to, jakým způsobem si různě sbírá informace a předkládá to různým skupinám od novinářů až po policisty, si myslím, že ten způsob, jakým to předkládá, že nebudí velkou důvěru a že spíš se jedná z její strany o účelové jednání a v tomto smyslu účelové, že chce pana Čunka nějakým způsobem dostat z politiky ven, nebo je tím nástrojem, který to tak činí.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Je to tedy čistě osobní spor podle vás?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
No, zprvopočátku to asi byl...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ze strany paní Urbanové?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
... osobní spor, ale myslím si, že paní Urbanová, je to moje domněnka, která ale, když to tak sledujete tu kauzu, tak se domnívám, že je mnoho důvodů, proto si myslet, že to není ona sama, kdo tuto kampaň vede.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Je pro KDU-ČSL její předseda Jiří Čunek natolik důležitou osobností, že pokud by se ho premiér Mirek Topolánek rozhodl odvolat, na což má právo jako premiér, který rozhoduje o složení vlády, byl by to pro lidovce impuls, aby opustili trojkoalici?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já se domnívám, že předseda KDU-ČSL je pro nás zásadní osobnost, která řídí a vede stranu a v tomto smyslu je pro nás důležitou osobností. Je na jeho zvážení, jakým způsobem se zachová v případě takovýchto, ale to jsou spekulace, já se domnívám, že není v tuto chvíli na stole ani spekulace o tom, že by se to stalo, tak proto bych o tom vůbec neuvažoval a jak ukázal nejenom celostátní výbor a předsednictvo, ale taky celostátní konference v pátek, strana za ním stojí a podporuje ho.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vy říkáte, že budete rád, pokud se případ co nejdříve vyřeší. Předsedkyně krajské organizace KDU-ČSL v Ústí nad Labem Alena Antošová mluví o tom, že policie nepracuje tak, jak by měla a vyšetřování probíhá příliš pomalu. Nepřispívá k oddalování výsledku ale také sám Jiří Čunek tím, že svůj výslech na policii odložil na pozdější termín, než jaký byl domluvený?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
To pozdější bylo několik hodin a ty důvody byly asi velice jasné a myslím si, že ta veřejnost to vnímala tak, jak...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ale upřímně, měl by politik z KDU-ČSL říkat, že policie pracuje pomalu? Policie pracuje asi tak, jak by měla, my nemůžeme hodnotit z vnějšku, jestli pracuje adekvátně nebo ne?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Když vidíme, jaká je důležitost tohoto jednání, tak si myslím, že tady je také důležité, aby policie pracovala nezbytně v nejkratším termínu, jak je to možné. Ale to si myslím, že...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To asi v každém případě.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Ale to si myslím, že patří v každém případě, ale vzhledem k tomu, že to může nějakým způsobem ovlivňovat vládu, ovlivňovat koalici, takže o to víc by měla, a já si myslím, že takto možná už i činí, já to nechci zpochybňovat, akorát ten pocit, že často se tady vlečou spory obecně, to je průkazné a myslím si, že by spory nebo vyšetřování tohoto typu neměla vést takto dlouhou dobu.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Často se v případu Jiřího Čunka operuje na jeho obranu tím, že pokud by odstoupil a později se prokázalo, že se neprovinil, těžko by se už na obsazené posty vracel. Co ale případ bývalého poslance ODS Vladimíra Doležala, který kvůli obvinění z korupce odešel ze sněmovny, soud ho zatím nepravomocně zbavil obžaloby a občanští demokraté uvažují o jeho návratu do politiky?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já nechci tady tento příklad nějakým způsobem rozebírat, je zcela jiný, také nebyl předsedou strany a zejména pan Čunek... Prostě mu věříme, on nám předložil jaksi nejenom důkazy, ale taky jasné přesvědčení o tom, že je nevinný v této věci, ve které je obviňován a v tomto smyslu se za něj stavíme. My vlastně jsme přesvědčeni, že skutečně se umí obhájit a na základě předložených dokumentů, které nám předložil, si myslíme, že se obhájí, a proto ta víra v to je silná a my jsme přesvědčeni, že se obhájí a v tomto smyslu ho podporujeme.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Celostátní konference vaší strany se za vašeho předsedu ostatně v pátek postavila, třiapadesát z šestapadesáti přítomných. Byl jste na této konferenci?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Samozřejmě, byl jsem.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A vyjádřil jste se?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Samozřejmě, že jsem se vyjádřil s velkou podporou. I když původně předseda nežádal tuto podporu, tak z diskuse vyplynulo, že celostátní konference mu tuto podporu chce dát a také mu jej velice silným hlasem dala.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Je takováto situace podpory, řekněme, přítomná i mezi řadovými členy v rámci vaší pražské organizace?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Určitě. Já chodím po organizacích pražských, po obvodech i po členských schůzích a tato podpora je silná. Samozřejmě, že tam je starost o to, jakým způsobem to je vedeno, jakým způsobem je to na prvních stránkách novin a že to není příjemné. Ale o to větší je podpora.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
K tomuto tématu poslední otázka. Skutečně na celostátní konferenci byli kritizováni ti z lidoveckých senátorů, kteří hlasovali pro vydání Jiřího Čunka policii?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já myslím, že tam zazněl hlas s otazníkem, ale že to nebyla nějaká kritika. Já si myslím, že senátor je, má rozhodování sám za sebe a že se rozhodli, jak se rozhodli každý za sebe podle svého přesvědčení, a tak je to v pořádku.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Říká Marián Hošek, host Studia Česko. Od stranické politiky k vaší práci na ministerstvu práce a sociálních věcí. Když se podíváme a otevřeme například dnešní Hospodářské noviny, tak podle článku, který se tam dnes objevil, váš resort počítá s tím, že v příštím roce na sociálních dávkách ušetří třiadvacet miliard korun. Na kterých příspěvcích a konkrétně?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já si myslím, že ty Hospodářské noviny, jak jsem je četl, se opřely o nějaké údaje, které jsou jedny z mnoha úvah, takže takto to nelze uzavřít, že bysme už v tuto chvíli přesně mohli říct budou ty a ty jednotlivé příspěvky, dávky a bude to v této a v této podobě. Je to ve stádiu úvah a ta definitivní úvaha bude na ministrovi, respektive na vládě.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ale co se týče rodičovského příspěvku, tak se dá počítat s tím, že bude diferencovaně vyplácen podle toho, jak dlouho bude rodič na mateřské dovolené?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Opět je to jedna z těch úvah, která má určitou silnou podporu, ale není to definitivně stanoveno, to se nedá takhle říct, takže...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ovšem ministr Petr Nečas mluví o tom, že by to takto být mělo, ovšem váš tehdejší kolega...

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Ano, ale ta podoba té flexibility toho rodičovského příspěvku, v jaké přesně podobě to bude, jaké to budou částky, já si myslím, že to je úvaha, která bude nějakým způsobem navrhovaná, ale není ještě definitivní jedna z těch konkrétních variant, konečných variant.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Domýšlíte také model, jak by to bylo, protože například váš stranický kolega a ministr financí Miroslav Kalousek říkal, že ještě není úplně jasné, že by se někdo rozhodl být na mateřské jeden rok, posléze by ale zůstal déle a jak by to teda bylo s tím doplatkem, protože kdyby byl někdo na mateřské kratší dobu, vyplácela by se vyšší částka, a jak by to tedy bylo?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak abysme rozlišili mateřská a rodičovský příspěvek. Čili mateřská ta je do těch půl roku, respektive je to půl roku a potom následuje rodičovská a potom je možnost eventuálně se rozhodovat, nikdo neuvažuje o tom nejzkrácenějším období rok, tam se uvažuje o dvou letech, ale jako tady je to opět spekulace, která z těch variant by měla projít. Ale samozřejmě, když se rozhodnete pro kratší variantu, no tak pak po kratší variantě končíte s rodičovským příspěvkem, ale toto je potřeba legislativně velice detailně upravit a tam bude nejtěžší práce legislativců, pokud tato varianta bude vybrána.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A v jakém časovém horizontu by měla být známa konečná verze?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Toho 3. dubna, to je chvíle, kdy vláda vyhlásí vlastně tento program.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Do té doby bude vše legislativně ošetřeno?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Nebude ošetřeno, ale bude řečeno, v jaké etapě se budou tyto legislativní procesy řešit, protože právě legislativní odbory a legislativní rada vlády bude vlastně tím, nechci říct úzkým hrdlem, ale bude to ti, kteří budou mít nejvíc práce s tím, aby to v té legislativní podobě předložili.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vy jste tatínkem sedmi dětí, ovšem v České republice, zdá se, v poslední době nedá se říci, že by docházelo k boomu, co se týče porodnosti, ovšem situace se zlepšuje proti situaci v devadesátých letech, přesto chybí pracovníci, přicházejí k nám pracovníci ze zahraničních zemí, počet cizinců, kteří v České republice pracují legálně, je 188 tisíc, před rokem to bylo o 40 tisíc cizinců méně. To se situace na pracovním trhu natolik změnila, že počet pracujících cizinců tak výrazně za ten rok vzrostl?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Jsou to dvě zcela různé věci. Porodnost je, i když se zlepšuje z 1,19 na 1,24, což je „boom“, který nám nestačí, my bychom potřebovali alespoň 1,9, jak má Francie, nebo 2,2, to by byla přirozená rovnováha obyvatelstva.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Rovnováha.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tam jsme ještě hodně daleko a ještě asi budeme pracovat víc, čili tam to nesouvisí s úbytkem pracovních sil.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To bezesporu ne, ale přece jenom rodí se méně dětí, to znamená, že když budeme chtít platit váš důchod nebo můj důchod, někdo na něj musí vydělávat.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
S tím to už souvisí velice úzce a já se domnívám, že... Proto můj názor je, že propojení důchodové reformy s podporou rodin je velice důležité. A k tomu pracovnímu trhu, ano, u nás je pracovní trh otevřený a je, vzhledem k tomu, že máme velký růst nebo máme značný růst hospodářství, tak určité resorty potřebují pracovníky ve stavebnictví a ostatní, takže tam je velký počet pracovníků jak ze Slovenska, z Ukrajiny, z Polska a ono to doplňuje náš pracovní trh. Na druhou stranu je pravdou, že máme určitou nezaměstnanost, která je, řekl bych, ale nechci to nijak příliš říct, ale je to určitá nezaměstnanost pohodlnosti, protože dávky, které lidi berou, jí vytvářejí takový prostor, že je lepší tu práci nebrat, a proto to berou ti, kteří jsou ze zemí, kde se jim to vyplatí, ale myslím si, že tady je potřeba určitou flexibilitu právě zvýraznit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Dá se tedy mluvit o tom, že ten systém, který je pohodný, do budoucna změníte a lidé prostě budou muset brát práci, která je a nebudou si moci vybírat?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Určitě se změní. Já myslím, že je to snaha všech politických, rozumných politických sil v této zemi a už nový zákon o hmotné nouzi, který začal od 1. Ledna, nastavuje určité možné parametry, možná ještě ne tak tvrdé, ale myslím si, že bude postupně snaha, abysme silně rozlišili ty aktivní a ty neaktivní, to znamená, kdo chce pracovat, kdo se chce dovzdělávat, kdo chce nějakým způsobem se rekvalifikovat, aby byl zvýhodněn proti tomu, kdo jenom pobírá dávky a nic nechce dělat dál.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vláda počítá s tím, že proces udělování pracovních povolení se bude zjednodušovat. Podle jakého klíče?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak tam už je určitý pilotní projekt, který se snaží získávat kvalifikované pracovníky z ciziny, ale ten zatím není tak úspěšný, protože ten, ta kvalifikace těch pracovníků není dostatečně naplněná lidmi, takže se ukázalo, že je potřeba rozšířit toto spektrum nabídky těchto možných urychlení těch procesů, a to je jedna stránka věci. A druhá stránka věci, tady je spousta pracovníků, kteří se na náš pracovní trh dostávají složitým způsobem přes různé agentury nebo soukromé osoby někdy ne zcela důvěryhodného typu a tady je potřeba vytvořit takovou tu bílou cestu k tomu, aby se od rozhodnutí, že chtějí u nás pracovat, až po tu možnost získat tedy práci, aby to všechno probíhalo cestou nejhladší tak, abysme si na jednu stranu kontrolovali ten trh, ale na druhou stranu, aby oni nemuseli procházet nějakými složitými mechanismy, nechci říct korupcí, ale samozřejmě i to je vždycky podezření, že tam je.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Postupy na hraně zákona, řekněme.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak, postupy na hraně zákona.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vláda Vladimíra Špidly chtěla usnadnit možnost pracovat v Česku lidem z některých slovanských zemí. Teď tedy dojde ke změně a preferováni budou lidé v profesích, které bude Česká republika potřebovat nejvíce? Protože primární hledisko bylo tenkrát to, že, protože jsme si kulturně nejbližší, měli bychom dávat prostor a možnosti lidem z této destinace a oblasti.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Ale on ten prostor je tím přirozený, protože to jsou naše sousedící státy, respektive blízké státy, které hledají pracovní uplatnění mimo svůj pracovní trh, takže ten prostor je přirozený a ten lepší výběr, nebo užší výběr může jenom posílit tento faktor, já si myslím, že to si neodporuje.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ministr průmyslu Martin Říman chce, aby v Česku fungovala pružnější pravidla pro zaměstnávání cizinců, vy říkáte totéž. Důvodem podle pana Římana je nedostatek řemeslníků. Ve svém resortu vytvořil skupinu odborníků, která příslušné projekty, jež by měly být dlouhodobého rázu a měly by omezit nelegální zaměstnávání cizinců, připravuje. Spolupracuje i s vaším resortem?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Samozřejmě. Tam je úzká spolupráce a tam se hledají právě způsoby, jak uplatnit tu nejlepší, nejkratší cestu a nejschůdnější cestu, jak tyto pracovníky dostat na náš trh.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Resort práce a sociálních věcí tedy na kategorizaci potřebných profesí, předpokládám, pracuje. Pokud by vše šlo podle plánu, muselo by také dojít ke změně zákona o zaměstnanosti. Jak by v něm byla definována ta zmiňovaná nedostatková profese?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
To je, myslím, že už nemusí to být zákonem o zaměstnanosti, ale je tam potřeba upravit některé, dejme tomu, předpisy. Protože zaměstnanost není spádová záležitost mého úseku, respektive mé sekce, tak bych...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vy se zabýváte především rodinou.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já mám rodinnou politiku, sociální politiku, sociální služby, nicméně samozřejmě i se zaměstnaností přijdu do styku, ale konkrétní změny, tam je potřeba příslušné předpisy nejenom naše předpisy, ale také ministerstva vnitra, která jsou v oblasti zaměstnanosti cizinců, respektive integrace cizinců.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Nedostatek je v současnosti také například lidí poskytujících úklidové služby a poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích v tomto oboru v poslední době výrazně roste. V Praze například v únoru začal ojedinělý projekt pro nezaměstnané, kteří mohou bezplatně získat certifikát pro práci profesionálního uklízeče. Angažuje se v tomto projektu také ministerstvo práce a sociálních věcí?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak samozřejmě to je projekt úřadu práce v Praze a úřad práce spadá pod naše ministerstvo, takže to je projekt, který je spoluvytvářen vlastně naším ministerstvem.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To je projekt v Praze. Má nějaké širší konsekvence po celé republice?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak on je to typický projekt v Praze, teda úřadu práce v Praze, ale já si myslím, že to je věc, která se dá použít potom všude, pokud bude úspěšný. Tady jde o to, aby ten projekt měl nakonec výsledky, takže podle sledování tohoto projektu, jaký je dopad, jestli skutečně ty lidi se uplatní v praxi, protože tento projekt zajišťuje nejenom, že se proškolí tyto lidi, ale taky, že získají práci, a to je smyslem toho projektu. Pokud to tak bude fungovat, tak si myslím, že se dá použít v celé republice.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Od začátku letošního roku se Evropská unie rozrostla o dva nové členské státy Bulharsko a Rumunsko. Pracovníci z těchto zemí v České republice mohou legálně pracovat a žádat třeba také o přídavky na děti nebo rodičovské příspěvky. Objevovaly se hlasy, že cizinci z těchto zemí by mohli českého sociálního systému zneužívat. Jaké jsou za dva měsíce zkušenosti vašeho resortu?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Zatím to monitorujeme, nejsou zkušenosti, že by tady byl velký nárůst těchto lidí, vůbec už ne dávek. Ale samozřejmě, že to je ta první fáze. My si je musíme sledovat průběžně, jakým způsobem narůstá počet těchto lidí u nás a zejména těch lidí, kteří tady pracují a požadují dávky. A zatím to není hrozivé.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Nedostatek peněz naopak prý v současnosti hrozí některým sociálním ústavům a prý jim také docházejí peníze. Z této situace obviňují vaše ministerstvo, které se ale brání tím, že zařízení neumějí s penězi dobře hospodařit. Není ale určitým přiznáním chyb dodatečné rozdělení dvou set deseti milionů korun?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak to souvisí s platností zákona o sociálních službách, který...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Který se měnil.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
... od 1. ledna zcela mění tok financí. Takže tam je několik faktorů, které způsobují určité potíže těm zařízením. Jedním z nich je to, že lidi, klienti budou dostávat příspěvek na péči, který je vyšší než byl předtím. A tento by měli použít na tuto službu a zatím se úplně nepodařilo všechny ty příspěvky naorientovat tím směrem, aby to dávali těm poskytovatelům, kteří by je měli dostávat ve zvýšené míře než předtím a snížily se dotace, které přicházely od státu těmto zařízením a samozřejmě, že ten nedostatek peněz těmto, v tomto prvním čtvrtletí je vede k tomu, že jsou často hodně z toho neklidné, ale já se domnívám, že je to skutečně jenom otázka času, kdy se tento systém doladí. A ta rezerva, s tou rezervou jsme počítali a počítáme i nadále, že od pololetí si uděláme opět nějakou revizi systému, protože po tak velké změně systému se musí počítat s tím, že budou určité těžkosti a my se budeme snažit tyto těžkosti řešit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Posloucháte Studio Česko. Hostem je místopředseda KDU-ČSL Marián Hošek. Na závěr se ještě vraťme zpátky k politice. Za rok budou poslanci a senátoři volit prezidenta republiky. Zatím jediným známým kandidátem je Václav Klaus. Měla by KDU-ČSL nasadit svého vlastního kandidáta?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Tak my vedeme diskusi. Samozřejmě, že je do voleb ještě daleko, není vlastně žádný oficiálně navrhovaný kandidát, jenom pan prezident ohlásil svoji ochotu kandidovat, a to je, myslím, dobře. Jsem přesvědčen, že jeho volební období má svoje klady i zápory a my to budeme vyhodnocovat. V každém případě jsme stranou, která chce být nějakým způsobem jasně zaangažovaná i ve volbě prezidenta a my budeme uvažovat o vlastním kandidátovi, ale to neznamená, že za každou cenu budeme tlačit kandidáta, který třeba nemá šance, ale budeme se snažit, abysme si, a hledáme možnost, ty jednotlivé osoby budeme posuzovat kandidáty a pak si v určitou chvíli vybereme kandidáta.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jeden z místopředsedů vaší strany David Macek v Mladé frontě DNES publikoval článek, ve kterém odmítal další volbu Václava Klause a jako ideálního kandidáta lidovců označil kněze Tomáše Halíka. Názor Mariána Hoška?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já si velice dobře umím představit Tomáše Halíka jako prezidenta, ale také si dovedu představit, že by to našlo silný odpor. Nemyslím si, že by to v tuto chvíli byl náš kandidát, ale...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak diskuse začíná probíhat.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Ale myslím si, že Tomáš Halík není jenom katolický kněz, ale je to profesor, vysokoškolský učitel, který má autoritu myslím si, že nejenom uprostřed církve, ale taky mimo církve, ale já si myslím, že tato úvaha je zatím předčasná. Nicméně dovedu si představit osobnosti tohoto typu, že bysme nějakým způsobem oslovovali a že bysme zvažovali možnou kandidaturu těchto osob.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Proti kandidatuře Tomáše Halíka se postavil šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek. Podle něj by farář do politiky jít neměl. Dalším z navrhovaných adeptů je Petr Pithart, který ale v prezidentských volbách v roce 2003 právě v souboji s Václavem Klausem neuspěl, což je podle šéfky poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaely Šojdrové handicap. Objevují se tedy ve straně ještě jiná jména kandidátů?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Pokud se objeví, určitě je tady nebudu říkat.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Proč ne?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já si myslím, že by to bylo předčasné označovat osoby, na které by se zaměřila pozornost, možná i nepříjemná pozornost v tuto chvíli...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Typologie osobností, které byste si dokázal představit?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Já myslím, že Petr Pithart a Tomáš Halík jsou ty typologie, které mají svá pro, že jsou to asi osobnosti výrazného typu, takže já si umím typologicky představit podobné osobnosti.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Poslední otázka. Vy jste předsedou pražské městské organizace KDU-ČSL, vloni jste příliš neuspěli jak ve sněmovních, tak v komunálních volbách, proč jste se po těchto výsledcích nevzdal svého postu?

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Velice jsem to zvažoval, ale protože ten propad volební byl silný ve všech velkých městech, nečinili jsme z toho závěry, že to jsou osobní, dejme tomu, selhání jedné skupiny, ale že to je skutečně širší problém a v tomto smyslu zatím pokračuji.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tolik dnešní host Marián Hošek. Díky a na slyšenou.

Marián HOŠEK, místopředseda KDU-ČSL, náměstek ministra práce a sociálních věcí
--------------------
Děkuji také. Na shledanou.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Pěkný den přeje také Ondřej Černý.

Dávky poskytovat těm, kteří je potřebují

datum vydání: 15. března 2007 · zdroj: Noviny MPSV

MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí, je odpovědný za tři oblasti – sociální služby, sociální péči a rodinnou politiku. Za téma našeho rozhovoru jsme si vybrali aktuální situaci systémů, které platí od začátku roku.

Začátkem letošního roku byly současně spuštěny dva nové systémy vyplácení sociálních dávek na sociální služby a hmotnou nouzi, a to na základě nově definovaného životního a existenčního minima. Jak byste charakterizoval uplynulé dva měsíce?

Jako velmi náročné. Komplikace způsobilo hlavně současné spuštění obou nových systémů a nedostatečný čas na přípravu jejich uvedení do praxe. Sociální pracovníci v obcích se museli seznámit jak s uplatňováním zákona, tak se softwarovým vybavením. Ne vždy byla tato příprava ideální. Proškolení lidí na podzim bylo víceméně teoretické a tu praktickou stránku věci, tu skutečnou zátěž, zažili až od 1. ledna. V některých oblastech nezvládaly sítě nával klientů, protože neměly dostatečnou kapacitu, někde dělali chyby i lidé na úřadech. Ale nyní se systém už usadil a k 28. únoru jsme zaznamenali 64 tisíc podaných žádostí o pomoc v hmotné nouzi a téměř stejný počet jich byl vyřízen. Domnívám se, že jsme tu nejtěžší, zaváděcí etapu zvládli – především díky terénním pracovníkům, a nacházíme se tedy už v rutinní fázi.

Co je zásadním rysem změny systému?

Dávky v hmotné nouzi se stávají adresnější. Například se berou v úvahu skutečné náklady na bydlení, které jsou jiné v malé obci u Plzně nebo ve velkém městě, jako je Brno nebo Praha. Pod pojem náklady na bydlení zařazujeme nejen nájemné, ale i náklady na elektřinu, plyn atd. V každém městě nebo obci jsou náklady rozdílné, a proto v reálu vyplácíme i rozdílnou výši příspěvku. Cílem nebylo na této podpoře ušetřit, ale vyplácet ji spravedlivě. Dalším záměrem bylo zvýšit angažovanost obcí, aby lidem přispívaly na bydlení nebo jim pomohly zprostředkovat byt odpovídající velikosti. To se ale nepodařilo, a podle mého mínění je to nedostatek. Příspěvek totiž hradí stát, a mnohé obce jej proto přidělují paušálně. Ovšem výsledky působení nových zákonů budeme moci posuzovat až po skončení přechodného období, čili v květnu nebo v červnu. V té době také budeme moci říci, kolik dávek a v jakém objemu lidé čerpají. Po vyhodnocení zjistíme, které prvky se osvědčují víc nebo méně, a potom budeme moci uvažovat o možných změnách.

To už budete mít také dostatek informací o tom, jak zákon o hmotné nouzi aplikují sociální pracovníci v terénu, že?

Určitým nedostatkem je fakt, že tito lidé nejsou našimi zaměstnanci, ale zaměstnanci obcí nebo krajů. Abychom je mohli kvalifikovaně řídit a proškolovat, bylo by jednodušší, kdyby spadali pod nás. Vysoké procento jich nemá totiž přiměřenou kvalifikaci a my ji od nich zatím ani nemůžeme požadovat. Rádi bychom je v budoucnu převedli pod státní správu. Proto bychom chtěli vytvořit národní sociální úřad, s malým „n“, bez nároku na nové úředníky a peníze. Mohl by být spojen s úřady práce, ale také nemusel. V současné době pracujeme na různých modelech, připravujeme alternativní řešení. Dá se říci, že jednotný software je prvním krokem ke sjednocení do zmíněného národního sociálního úřadu, aby všichni úředníci postupovali stejně. Chceme zvýraznit naši tendenci, aby podporu dostal ten, kdo ji skutečně potřebuje, ale nikoliv ten, který systém zneužívá.

Jak vysoké byly investice?

Náklady na technické vybavení, čili hardware i software, činily asi 570 milionů korun. K tomu přistoupilo proškolování sociálních pracovníků v obcích. Celá suma není nijak nadnesená, když si uvědomíme, že lidem v hmotné nouzi ročně vyplácíme téměř 11 miliard korun.

Interview ČT24

datum vydání: 9. března 2007 · zdroj: ČT 24

Inteview s Mariánem Hoškem na ČT 24 na téma obvinění předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka a spor o katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha.