Z tisku

KDU-ČSL kritizují zdravotnickou reformu

datum vydání: 29. února 2008 · zdroj: Rádio Česko

Rozhovor na aktuální téma s místopředsedou KDU-ČSL Mariánem Hoškem si můžete poslechnout zde.

Marián Hošek hostem pořadu Dvacet minut radiožurnálu

datum vydání: 27. února 2008 · zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál

Hostem Martina Veselovského byl místopředseda KDU-ČSL Marián Hošek. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

Otázky Václava Moravce - Kdo bude prezidentem?

datum vydání: 10. února 2008 · zdroj: ČT 1

Marián Hošek jedním z hlavních hostů pořadu Otázky Václava Moravce na téma: zhodnocení 1. volby prezidenta republiky; příprava na 2. volbu; situace ve vládní koalici i uvnitř politických stran; další možní prezidentští kandidáti...

Pořad můžete sledovat online zde.

Jsem rád, že mne život do této role postavil

datum vydání: 18. prosince 2007 · zdroj: Nový HLAS

Rozhovor s náměstkem ministra práce a sociálních věcí MUDr. Mariánem Hoškem

Jaké oblasti se na ministerstvu věnujete?

Mám na starosti oblast sociálních dávek, sociálních služeb a rodinnou politiku. K tomu i koordinaci některých aktuálních úkolů ministerstva, jakým je kupříkladu operační program IOP a další. Na nedostatek práce si skutečně nestěžuji.

V čem vidíte největší problém?

V množství úkolů, které se prolínají a zahlcují čas. Nemohu se třeba tolik soustředit na jednu oblast a věnovat jí hlubší pozornost nebo si k tomu připravit širší teoretické podklady pro rozhodování. Proto se často radím s kolegy a rozhoduji „za pochodu“. To je ale zřejmě problém všech politiků.

Do jaké míry se daří do politiky ministerstva prosazovat priority KDU-ČSL?

V gesci ministerstva je velká část přirozených priorit KDU-ČSL. Jednou z nich je podpora rodiny a mne těší, že se daří podporovat pomocí dotací celou škálu nám blízkých aktivit, jákými jsou mateřská centra, manželská setkání, ochrana nenarozeného života atd. Snažíme se také zkvalitnit a více podpořit náhradní rodinnou péči, podporujeme rodinné pasy… Oblast sociálních služeb je zase prostorem pro působení obrovského počtu lidí, kteří pracují nejenom pro výdělek, ale motivací je také pomoc bližním, ať je to v Charitě, Diakonii nebo jiných organizacích. Od působení nového zákona v lednu letošního roku procházejí zásadní změnou financování a některé dopady bylo nutné korigovat tak, aby jejich činnost mohla pokračovat, a to přesto, že na sociální služby se letos vydá o několik miliard korun více než v minulých letech.

S první etapu reformy veřejných financí souvisí i změny v sociálním systému….

Změny prolínají celou sociální oblastí. Naší snahou bylo nehledat jenom úspory, ale také pozitivně nastavit některé systémy. Nejvíce se to týká rodičovského příspěvku, který lze čerpat dva, tři nebo čtyři roky. Významnými změnami prošly i dávkové systémy – dětský přídavek již nebude ve třech, ale jen v jednom příjmovém stupni a podpora se přesouvá do daňové oblasti formou slevy na dani a daňového bonusu, což by mělo být pro část rodin i výhodnější. Větší změny jsou v oblasti nezaměstnanosti a podpory v hmotné nouzi, kde se zvyšuje podpora aktivních. Obecně jsme se snažili v reformě postupovat tak, aby dopady byly minimální na rodiny a důchodce, kterým jediným zůstala valorizace. Musím zmínit, že celá reforma je kompromisem, ve kterém jsme se snažili o její maximální sociální citlivost se zaměřením na rodiny s dětmi a seniory.

Jaké zkušenosti máte s využitím nového příspěvku na péči o osobu potřebující pomoc?

Již jsem zmínil zásadní změnu financování sociálních služeb a právě příspěvek na péči, který jde přímo za klientem, způsobil obrovský nárůst výdajů. Přesto se často tito lidé neobracejí na provozovatele sociálních služeb, a ti se pak dostávají do potíží. Proto se na ministerstvu připravuje návrh, aby se část těchto prostředků musela využít pro tyto služby, samozřejmě podle vlastního výběru, aby se peníze skutečně použily na účel, pro který byly určeny.

Co se vám během působení na ministerstvu povedlo?

Za ty necelé tři roky, které tam působím, se podařilo zvýšit důležitost rodinné politiky a finanční podporu některých aktivit. Obrovským úkolem bylo zvládnout změnu financování sociálních služeb, to se povedlo i za cenu mnoha složitých jednání ve prospěch poskytovatelů, kteří se dostali do potíží. V poslední době je to kupř. hospicová péče. Setkávání s lidmi působícími v sociální oblasti mne odborně, ale zejména i lidsky obohacuje a jsem rád, že mne život do této role postavil.

Jaké úkoly vás čekají v nejbližší době?

Čeká nás připomínkování aktualizace koncepce rodinné politiky, úprava zákona o soc. službách, úzkostlivě budu sledovat dopady reformy a hledat řešení. Účastním se také činnosti komise pro důchodovou reformu a spolu s Tomášem Kvapilem prosazujeme, aby se i v důchodech více promítla kompenzace za vychované děti. Jsem rád, že moje pozice na ministerstvu není marginální a jsem u mnoha důležitých rozhodování. Potřeboval bych ovšem prodloužit den alespoň o několik hodin, které bych mohl věnovat manželce a rodině, kterou teď hodně šidím. Vánoce mám pro ně nicméně vyhražené a moc se těším na chvíle strávené zejména s malými vnučkami.

Ptala se: Markéta Knobová

Sociální reforma: 15 otázek a odpovědí

datum vydání: 17. prosince 2007 · zdroj: Lidové noviny

Přinášíme odpovědi na otázky týkající se sociální reformy, které náměstkovi ministra práce a sociálních věcí Mariánu Hoškovi minulý pátek v on-line rozhovoru na serveru Lidovky.cz pokládali naši čtenáři.

* 1. Jaké sociální dávky budou odebrány samoživitelkám, a které jim naopak zůstanou?

Pro samoživitelky se v dávkách nic nemění.

* 2. Mému synovi je 28 měsíců, manželka pobírá rodičovský příspěvek. V srpnu 2008 budou synovi tři roky, příspěvek se sníží z 7500 na 3800 Kč. Musíme o snížení znovu žádat? Kdy? Jak?

Musíte pouze podat žádost o rodičovský příspěvek od prvního ledna 2008. Vzhledem věku dítěte budete automaticky pobírat do tří let věku dítěte příspěvek ve výši 7600 Kč měsíčně a následně 3800 Kč do čtyř let věku dítěte.

* 3. Manželka dostává rodičovský příspěvek. Nyní o něj musí požádat znovu. Jak má vyplnit kolonku: „Žádám o přiznání dávky ode dne...“?

...1. ledna 2008.

* 4. Manželka je doma se dvěma malými dětmi a znovu žádá o rodičovský příspěvek. Já jsem otec obou dětí a žiji s nimi ve společné domácnosti. Při vyplňování nového formuláře jsme narazili na rubriku „Druhý rodič - nevyplňujte v případě, že nepatří do okruhu společně posuzovaných osob“. Patřím, nebo nepatřím do tohoto okruhu?

Patříte.

* 5. Dceři bude 14. ledna příštího roku 21 měsíců. Chtěla bych s ní být doma do jejích 4 let. Mám nárok pobírat na ni do 3 let 7600 Kč a od 3 do 4 let 3800 Kč měsíčně, nebo se narodila „o 14 dní blbě“ a přijdeme tak o 40 000 Kč?

Vzhledem k tomu, že dítěti je 21 měsíců v lednu 2008, mají rodiče možnost mezi volbou čerpání rodičovského příspěvku do 3 nebo 4 let věku dítěte. Budou-li chtít příspěvek do 4 let věku, náleží jim v lednu částka ve výši 7600 Kč a od února ve výši 3800 Kč.

* 6. Jsem živnostník, nikdy jsem nebyla nezaměstnaná a v době nemoci jsem nebrala nemocenskou. Platím státu daně a odvody cca 30 000 Kč ročně. Proč si nemohu vybrat tříletou rodičovskou a reforma mě hodila do jednoho pytle s dlouhodobě nezaměstnanými?

Je nutné rozlišit placení daní z příjmů a na druhé straně placení zdravotního a nemocenského pojištění. Na peněžitou pomoc v mateřství má nárok občan, který byl nemocensky pojištěn, a to po dobu nejméně 270 dní v posledních 2 letech. Pokud si živnostníci neplatili dobrovolné nemocenské pojištění, nemohou mít nárok na mateřskou a z toho následně vyplývá i nemožnost volby rodičovského příspěvku.

* 7. Zajímalo by mne, proč si nemohu vybrat mezi klasickou a pomalou variantou rodičovského příspěvku jen proto, že mi nevznikl nárok na mateřskou, protože během první mateřské můj zaměstnavatel zanikl - jsem tedy nejen bez zaměstnavatele, ale ještě bez nároku volby. Budoucí maminky mají možnost alespoň přepsat rodičovský příspěvek na tatínky, ale nám se již miminko narodilo a dáváte nám podmínky, které nemůžeme nijak splnit.

S účinností od 1. ledna 2008 si může o rodičovský příspěvek a volbu požádat i otec dítěte. Vzhledem k tomu, že novou žádost musí k tomuto datu podat všichni žadatelé, vztahuje se tato podmínka i na děti již narozené. Pokud by tedy o rodičovský příspěvek požádal váš manžel a splňoval by podmínky nároku na něj a možnost volby (věk dítěte a nemocenské pojištění), budete si moci délku čerpání volit.

* 8. Sousedka, důchodkyně bez manžela, bere důchod 6900 Kč. Jen náklady na byt 1+1 činí 6000 Kč. Papír na žádost o příspěvek na bydlení je tak složitý (přes 10 stran), že ho neumí vyplnit (i já jsem měl potíže). Přitom směrná čísla na náklady na bydlení jsou směšná a nezohledňují ani regulované nájmy. Jak takovému člověku pomoci?

Doporučuji paní, aby si požádala o příspěvek na bydlení (při nejasnostech při vyplňování žádosti jí pomohou pracovníci na příslušném úřadu) a poté si může, při těchto příjmech a nákladech na bydlení, požádat ještě o dávky ze systému hmotné nouze na příslušném pověřeném obecním úřadě (v Praze na příslušné městské části).

* 9. Dozvěděl jsem se, že kdo marodí jen 3 dny, je simulant. Když jsem nemocný, na 3 dny si beru dovolenou, k tomu sobotu a neděli a jdu do práce. Proč bych ale neměl ty 3 dny mít proplaceny v případě, kdy budu mít třeba infarkt? Nebo i to je simulantství?

Vaše informace byla nepřesná. Po dobu prvých tří dnů trvání pracovní neschopnosti je zaměstnanec uznán práce neschopným oprávněně - objektivně nemůže vykonávat zaměstnání. Pouze nemá nárok na nemocenské. Naproti tomu simulant je někdo jiný - ten, kdo něco předstírá (typicky například chorobu).

* 10. Jakým způsobem je zohledněno, zda člověk žádající o pomoc, bydlí ve státem regulovaném obecním bytě, nebo zda musí hradit tržní náklady na bydlení v plné výši?

Regulované nebo tržní nájemné se v dávce nerozlišuje, a to z toho důvodu, že nelze vytvářet rozdílná postavení občanů v různých bytech, a tím vytvářet pozitivní diskriminaci některých občanů. Stát nemůže plně hradit náklady spojené s bydlením, nýbrž se snaží přispívat potřebným občanům na tyto náklady. Posuzuje se stav, kdy náklady na bydlení přesahují třicet procent (třicet pět procent pro Prahu) příjmu společně posuzovaných osob.

* 11. V 59 letech jsem přišel o zaměstnání. Proč se mi podpora v nezaměstnanosti vypočítává jako třicetiletému? Myslím tím rozdíl peněz, který jsem do systému vložil já a on.

Ve výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti sice rozdíl není a stanoví se v prvních třech měsících ve výši padesáti a po zbývající dobu ve výši čtyřiceti procent průměrného čistého měsíčního výdělku. Ale podle věku se liší podpůrčí doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (u starších zaměstnanců je delší). Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu nad 55 let, činí 12 měsíců.

* 12. Reforma výrazně poškozuje rodiny s dětmi, zvláště ty s jedním platem. Státní byrokracie ušetří na dětských přídavcích, na společném zdanění - tam jsou rodiny s jedním platem obzvlášť bity - a na mateřské. Jak se tato antirodinná politika slučuje s vaším křesťanským názorem, podle něhož máme naopak zvýhodňovat ženy v domácnosti?

Vaše posouzení není spravedlivé. Možnost výběru délky rodičovského příspěvku a jeho výše umožňuje rodičům flexibilitu v rozhodování o tom, jakým způsobem budou realizovat péči o dítě. Společné zdanění manželů je výsledkem koaličního kompromisu a je kompenzováno vyšším odpočtem na daních. Jsem rád, že je u nás dostatek rodin, které chtějí pečovat o dítě déle, případně kombinovat péči se zkrácenými pracovními úvazky. Zároveň usilujeme o rozšíření služeb péče o děti, kupříkladu v mateřských centrech, tak, aby matky mohly alespoň částečně udržet kontakt s profesí. Věřím, že i moderní křesťanská žena má mít možnost této volby.

* 13. Jsem samoživitelka, mám šestnáctiletou dceru. Pracuji ve zdravotnictví a po Novém roce mě čeká operace kolene s delší pracovní neschopností. Můžete mi odhadem říct, kolik asi budu pobírat nemocenskou dávku při hrubém příjmu 18 000 Kč? Budu mít nárok na nějaké sociální dávky?

Při průměrném denním vyměřovacím základu 600 Kč by výše vašeho nemocenského činila: * 0 Kč za 1. až 3. den pracovní neschopnosti, * 315 Kč denně od 4. do 30. dne pracovní neschopnosti, * 347 Kč denně od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti a * 378 Kč denně od 61. dne pracovní neschopnosti. V případě dlouhodobé nemoci vám doporučuji nechat si přepočítat čtvrtletní dávky státní sociální podpory a případně si přechodně požádat o dávky hmotné nouze.

* 14. V jaké fázi je váš projekt rodinného pasu? Kdy bude uveden do praxe?

Projekt rodinných pasů je realizován jednotlivými kraji. Započal v Jihomoravském kraji, pokračuje i v Olomouckém kraji a ministerstvo práce a sociálních věcí se podílí na jejich propagaci a zavádění v jiných krajích (toho času podporuji rodinné pasy v Praze). Účelem projektu je zvýšení povědomí o přínosu rodičovství pro společnost.

* 15. Proč se v reformě nezměnila možnost odečítat slevu z daní za víc než 5 dětí? Máme 5 dětí ve věku do 18 let, starší studují, mladší chodí na základní školu, poslednímu jsou 2 roky. Jsem doma, pobírám rodičovský příspěvek. Od ledna nedostaneme ani přídavky na děti. Podle reformy si však z daní budeme moci odečíst jen slevu na 5 dětí. Na dvě děti, na které jsme dosud dostávali aspoň přídavky, po reformě nedostaneme nic. Proč si nemůžeme odečíst daňovou slevu na všechny děti?

Celý návrh reformy je politickým kompromisem. KDU-ČSL prosadilo, aby to bylo alespoň pět dětí (původní návrhy počítaly s menším počtem), které lze do odečtu zahrnout.

Možnost výběru délky rodičovského příspěvku a jeho výše umožňuje rodičům flexibilitu v rozhodování o tom, jak budou realizovat péči o dítě.

Více odpovědí naleznete na www.lidovky.cz